Pasová linie je definována jako nejužší místo na torzu ženy, tato poloha však byla přechodná a měnila se podle módy. Útlost pasu nejvíce ovlivňoval již několikrát zmiňovaný korzet, jež byl neodmyslitelnou součástí dámského odívání po několik staletí.
Korzet s výztuží v předním dílu neumožňoval nositelkám ohýbat se v pase, nýbrž pouze v bocích. Tato poloha držení těla vyjadřovala elegantní způsoby nositele, v renesanci podporovala víru v morální poctivost. Omezení ženského těla v pohybu bylo nevyhnutelně spojováno s jejich schopností zdůraznit jejich sexuální podstatu.
V 18. století byla populární podoba sebevědomé ženy, která používala výztuž svého korzetu jako zbraň proti agresivním nápadníkům. Toto gesto bylo však plné dvojznačnosti. Díky vytažení výztuže byly ženy připraveny bojovat, ale zároveň tak odstranily symbolickou překážku znázorňující jejich ctnost. Výztuž, která byla většinou zdobená nejrůznějším motivy a zobrazením lásky, byla vykládána, spíše než předmět potrestání, jako předmět provokace a lákadlo k milostnému činu.
Dochovaly se i kovové korzety z 16. století, jejichž vnitřní obvod měřil neuvěřitelných patnáct palců, tedy asi 38 centimetrů. Formování útlého pasu pomocí korzetů je dnes už minulostí. Estetického standartu ženského těla se dnes dá docílit dietami, cvičením a drastičtějším způsobem, chirurgickým zákrokem.
Když byla pasová linie potlačena, stalo se tak i s boky a poprsím. Tato neurčitá forma ženského těla pak popírala její sexualitu.
Žádné komentáře:
Okomentovat