V roce 1909 vtrhly do bran kosmopolitní Paříže ,,divocí nájezdníci z Východu“ a převrátili naruby vše, co do té doby platilo za uznávaný a vytříbený vkus civilizovaného světa[1] . Silueta desátých let uvolnila pas, ale spoutala nohy, móda tak ovlivnila i způsob chůze, v úzké nepružné sukni byly ženy nuceny cupitat. Postoje figur připomínaly gejši. O něco pozdější módní kostýmy s rozparkem, již umožňujícím chůzi, vyžadovaly i vhodné doplňky. Kromě deštníku to byl i pes, štíhlá silueta vylučovala chodit na procházku se zavalitým jezevčíkem, dámám byl doporučován chrt[2].
V dvacátých letech se život zrychlil, válka skončila, všichni se hnali za zábavou. Sukně se zkrátila do poloviny lýtka a později se tubovité šaty se sníženým pasem a délkou těsně pod kolena staly typickou siluetou doby. V třicátých letech se však pas dostal do původní polohy, byl výrazně štíhlejší a zvýrazňován vázačkou nebo páskem a sukně se opět prodlužovala. Návrat dlouhých délek oživoval paměť mužů pro dívčí tváře, protože jejich pozornost nebyla rozptylována pohledem na nohy[3].
Módu čtyřicátých let zcela ovlivnila válka. Bohatost, rafinovaná ženskost a romantismus se vytratili, nastoupil maskulinnější vzhled v podobě hranaté elegance, vycpávaných ramen, úzké sukně oživené skladem s přiléhavým pasem. Díky válečným omezením se redukovala spotřeba materiálu, sukně se tak zkrátily opět těsně pod kolena.
Padesátá léta byla dobou mnoha siluet, Christian Dior jich představil hned několik, nejprve siluetu ,,H“, ,,A“ a ,,Y“. Padesátá léta však nejvíce ovlivnil jeho ,,New look“, který vnutil ženám tvary nemající nic společného se skutečnými proporcemi. Podpůrné podprsenky, korzety, boty na jehlách deformující páteř. Na druhé straně stojí návrat Coco Chanelové do Paříže a znovuobjevení jejího klasického kostýmu. Sama Diorům new look nenáviděla. Ona, která korzety z módy odstranila, nepochopila, jak mohly být přijaty s nadšením zpět[4].
Období šedesátých let bylo posledním obdobím módního diktátu. Hlavním cílem bylo šokovat. Ikonou doby se stala ,,průhledná“ Twiggy, pozornost se z poprsí a pasu přesunula na nohy, proto bylo třeba minisukní a do módy přišel androgynní vzhled.
V sedmdesátých letech už neexistoval módní diktát, přestalo se věřit tomu, že vše nové je vždy lepší než to předchozí, začalo se ohlížet za minulostí. Délky sukní náhle klesaly z mini na midi a maxi, Dlouhé šaty soupeřily s dřinami, které nejlépe symbolizovaly změnu životního stylu. Diskotékové šílení sebou přineslo body-dresy a pružné legíny z likry dokonale obepínající nohy.
Balonové sukně jevištního vzhledu, přehnaně velká ramena maskulinních kostýmů symbolizovaly nenasytnost doby let osmdesátých. Zatímco v devadesátých letech ,,móda vyšla z módy“. Rychlé chaotické střídání nových trendů proměnilo módní svět v ,,postmódní“, ve kterém už nebylo stopy po jediném jasném srozumitelném směru.
Žádné komentáře:
Okomentovat